Statistiky přijímacího řízení na střední školy v roce 2025

Český systém přijímacího řízení na střední školy koordinovaný Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) představuje standardizovaný proces, kterým každoročně procházejí desetitisíce uchazečů. Na základě nejnovějších statistik z roku 2025 a odborných názorů můžeme identifikovat klíčové trendy, šance na přijetí i relevanci placené přípravy na tyto zkoušky.

Aktuální statistiky přihlášek a kapacit 2025

Podle dat zveřejněných CERMATem je v roce 2025 celkový počet uchazečů o studium na středních školách 159 tisíc, což představuje meziroční nárůst o 2 tisíce uchazečů (+1,3%) oproti předchozímu roku. Celkový počet podaných přihlášek do čtyřletých a kratších oborů dosáhl 373,5 tisíc, tedy o 14,3 tisíc více než v předchozím roce.

Zajímavou skutečností je, že 84% uchazečů využilo elektronickou formu podání přihlášky prostřednictvím systému DIPSY, což dokládá rostoucí digitalizaci přijímacího procesu.

Z hlediska preferencí studijních oborů došlo k několika významným posunům:

  • Pokles zájmu o čtyřletá gymnázia (-4%)
  • Snížení počtu přihlášek do oboru informační technologie (-12%)
  • Výrazný nárůst zájmu o lycea (+16%)
  • Zvýšení počtu přihlášek do učilišť

Celkově tvoří přihlášky do maturitních oborů 71% všech přihlášek, přičemž v rámci třetí priority již více než třetinu přihlášek představují nematuritní obory.

Regionální rozdíly v šancích na přijetí

Analýza šancí na přijetí odhaluje výrazné regionální rozdíly. Praha jako tradičně nejžádanější lokalita vykazuje nejvyšší převis poptávky nad nabídkou, což má negativní dopad na šance uchazečů.

Praha - kritická situace s kapacitami

V Praze je situace nejkritičtější - na každého osmého deváťáka ve školním roce 2024/2025 nezbývá místo na střední škole. Konkrétní data ukazují:

  • Kapacita pražských škol v prvním kole: 13 593 míst
  • Počet přihlášek s prioritou 1: 15 275
  • Celkový počet přihlášek (všechny priority): 44 093
  • Odhadovaný deficit kapacity: -12,37%

Situace v ostatních krajích

Oproti Praze je situace v některých regionech výrazně příznivější:

  • Kraj Vysočina má nejvyšší přebytek kapacity (19,96%)
  • Následuje Ústecký kraj s přebytkem 12,11%
  • Zlínský kraj s přebytkem 9,46%

Naopak negativní bilanci kapacit vykazují kromě Prahy také:

  • Liberecký kraj (-11,44%)
  • Pardubický kraj (-6,49%)
  • Královéhradecký kraj (-2,47%)

Za celou Českou republiku je bilance kapacit mírně pozitivní s přebytkem 1,83%.

Nejžádanější obory a školy

Mezi nejčastěji volené obory v rámci přijímacího řízení 2025 patří:

  1. Čtyřleté gymnázium
  2. Obchodní akademie
  3. Informační technologie
  4. Ekonomika a podnikání
  5. Praktická sestra

V Praze patří mezi školy s největším převisem poptávky nad nabídkou například:

  • SPŠ strojnická, Betlémská (obor Informační technologie) - převis 607%
  • Střední škola podnikání a gastronomie (obor Ekonomika a podnikání) - převis 639%
  • Obchodní akademie, Heroldovy sady (Lyceum v režimu pokusného ověřování) - převis 600%
  • Střední zdravotnická škola, Ruská (obor Bezpečnostně právní činnost) - převis 510%

Tyto extrémní převisy poptávky nad nabídkou míst ukazují na mimořádný zájem o některé konkrétní školy a obory, což zvyšuje konkurenci a náročnost přijímacího řízení.

Doučování a příprava na přijímací zkoušky

Významným fenoménem spojeným s přijímacím řízením je placené doučování a příprava na přijímací zkoušky. Podle průzkumu Národního institutu SIRY a Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy vynakládají rodiče na přípravu v průměru 8 750 Kč, přičemž v Praze je průměrná částka dokonce 14 400 Kč.

Názor ředitele CERMATu na doučování

Ředitel CERMATu Miroslav Krejčí se k problematice placeného doučování vyjádřil skepticky, když jej označil za "zbytečný byznys".

Podle jeho názoru není drahá příprava nutná, pokud:

  • Rodiče jsou ochotni věnovat čas pomoci dětem s přípravou
  • Základní školy poskytují adekvátní přípravu

Krejčí poukazuje na alternativní možnosti přípravy bez významných finančních nákladů. Jako příklad uvádí model realizovaný v Praze 7, kde školy spolupracují na simulaci přijímacích zkoušek:

  1. Žáci píší cvičné testy v cizím prostředí (na jiné škole)
  2. Učitelé si mezi sebou vymění testy k hodnocení
  3. Výsledky jsou následně sděleny žákům

Tento model pomáhá dětem zvyknout si na stresovou situaci psaní testu v neznámém prostředí, což je jeden z důležitých aspektů reálných přijímacích zkoušek.

Termíny a administrace přijímacího řízení

Pro příjímací řízení v roce 2025 byl stanoven termín pro podání přihlášky od 1. do 20. února. Jak již bylo zmíněno, větší část uchazečů (84%) využila elektronickou formu podání přihlášky prostřednictvím systému DIPSY.

Pro uchazeče je důležité vědět, že mohou podat až tři přihlášky s určením priorit, což zvyšuje jejich šance na přijetí. Statistiky ukazují, že celkový počet přihlášek významně převyšuje počet uchazečů, což naznačuje, že většina studentů skutečně využívá možnost podat více přihlášek.

Závěr a doporučení pro uchazeče

Přijímací řízení na střední školy v roce 2025 vykazuje několik klíčových trendů:

  • Rostoucí zájem o lycea a klesající zájem o čtyřletá gymnázia a IT obory
  • Kritický nedostatek kapacit v Praze a některých dalších krajích
  • Extrémní převisy u nejžádanějších škol a oborů

Pro uchazeče o studium lze na základě analyzovaných dat formulovat několik doporučení:

  • Pečlivě zvážit volbu priorit při podávání přihlášek, zejména v regionech s kapacitním deficitem
  • Zvážit i alternativní obory s nižším převisem přihlášek
  • Při přípravě na přijímací zkoušky nemusí být vždy nutné investovat do drahého doučování - existují i jiné efektivní cesty přípravy
  • Využít možnosti simulovaných přijímacích zkoušek pro získání zkušenosti s testovou situací

Současný systém přijímacího řízení klade vysoké nároky zejména na uchazeče v Praze a dalších regionech s vysokým převisem poptávky, což vytváří nerovné podmínky z hlediska dostupnosti středoškolského vzdělání v různých částech republiky.